Obec Boletice - Újezdní úřad vojenského újezdu Boletice - Oficiální internetové stránky      

Současnost :

         Vojenský újezd Boletice byl založen a vznikl původně jako vojenský výcvikový prostor Boletice dne 19.05.1947, jako nástupce vojenského tábora Boletice. Hranice byly vytýčeny po dohodě s tehdejším KNV České Budějovice dne 15.01.1948 na základě rozhodnutí vlády ČSR číslo 161/47 ze dne 20.08.1947. Jako vojenský újezd byl následně ustanoven dnem 01.12.1950 na základě zákona číslo 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. Současné hranice jsou vytyčeny na základě zákona číslo 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky. Vojenský újezd Boletice je vševojskovým újezdem, který umožňuje provádět výcvik jednotek pozemních sil ve střelecké a taktické přípravě, výcvik v řízení vozidel a výcvik jednotek mírových sil. Jako jediný na území Čech umožňuje provádět výcvik v překonávání vodní překážky.
         Vojenský újezd Boletice leží na území Jihočeského kraje, zaujímá prostor o výměře 21 949 ha. Celý je součástí okresu Český Krumlov a tvoří přibližně 13,6 % plochy tohoto okresu a je plošně jeho největší obcí. Zájmy státní správy na území újezdu jsou naplňovány prostřednictvím Újezdního úřadu (ÚÚřVÚ). Hranice vojenského újezdu je v západní části tvořena hranicí okresní, přiléhá k okresu Prachatice. Hranice na jihu, východě a severu byla za tímto účelem vytyčena v době vzniku vojenského újezdu. Východní okraj je vzdálen pouze 5 km od jádra regionu, Českého Krumlova. Území VÚ Boletice se dělí na osm katastrálních území: Arnoštov, Boletice, Jablonec, Maňávka, Ondřejov, Polná, Třebovice, Uhlíkov. Většina katastrů je neosídlena. Obyvatelstvo je soustředěno ve čtyřech sídlech útvarech (Boletice, Polná na Šumavě, Třebovice a Květušín) a samotách (Otice, Křišťanov). Území vojenského újezdu leží na rozhraní Želnavské hornatiny a Českokrumlovské vrchoviny, která sem zabíhá Mladoňovskou vrchovinou. Hranice mezi těmito horopisnými celky probíhá údolím Chlumanského a Louteckého potoka. Součástí Prachatické hornatiny je tektonická Lhenická brázda, která zasahuje od severu přibližně po Vitěšovice, její součástí je rovněž Chvalšinská kotlina, která zasahuje do severovýchodní části studované oblasti. Českokrumlovská vrchovina zaujímá jižní a jihovýchodní část území. Nižším, méně výrazným celkem je Boletická vrchovina, do okolí rybníka Olšina zasahuje Olšinská kotlina, která vlastně představuje jižní pokračování Lhenické brázdy. Nejnižší bod území leží na východním okraji území, v místech, kde Boletický potok opouští vojenský újezd, a to v nadmořské výšce asi 540 m, nejvyšším bodem je vrchol Lysá ve výšce 1225 metrů. Z hlediska geomorfologického lze v nejvyšší severozápadní části nalézt členitou hornatinu s měkce modelovaným reliéfem, místy se strmějšími balvanitými svahy, na vrcholech kopců se občas objevují mrazové sruby a pod nimi balvanité sutě. Střední část vyplňuje vrchovina podobných charakteristik; nejvyšší svahy spadají dosti strmé do Lhenické brázdy (relativní převýšení místy dosahuje až 250 m). Lhenická brázda a některé další okrajové partie na severovýchodě území mají charakter kotlin; kotlinový reliéf je dále význačný pro jižní část území v povodí potoka Olšina. Geomorfologickou zvláštností je i plochá krajina typu holorovina na rozvodí Puchéřského potoka a potoka Olšina, ležící v nadmořské výšce kolem 1000 m, která velmi připomíná (i vegetační mozaikou) šumavské pláně.